Svářečky TIG/WIG | TIG

1 Pochopte, co je TIG svařování

TIG sváření se prosazuje v masovém měřítku až v posledních patnácti letech mezi profesionálními svářeči a mezi hobby svářeči a domácími kutily dokonce až v posledních pár letech. I přesto, že se nejedná o žádnou novinku, pokládá se TIG sváření za nejmodernější současnou metodu.

Její nespornou výhodou je možná precizní kontrola svarové lázně. Při TIG sváření nedochází k neustálému přísunu přídavného materiálu a svářeč si tak vše může řídit sám či lze svářet úplně bez přídavného materiálu. To se pak jedná jen o roztavení lemu materiálu a spojení samotného materiálu — svařený kov má 100 % stejné chemické složení.

2 Vyberte podle materiálu, který svaříte

Používá se především na sváření hliníku a hořčíku a jejich slitin ale i korozivzdorných ocelí — nerezů, niklu, mědi, bronzů, titanu, zirkonia a dalších neferitických kovů. Samozřejmostí je sváření i korozivních ocelí, takzvaného černého materiálu. Používá se však i pro svařování různých materiálů navzájem — uhlíkové s korozivzdornou oceli, měď s mosazí a podobně.

• Pro ocel, nerez, měď, titan → DC svářečka stačí
• Pro hliník a jeho slitiny → potřebujete TIG AC/DC
• Pro hořčík → AC/DC s nastavitelnou frekvencí
• Pro pulzní svařování tenkých plechů → invertor s pulzní funkcí

3 Naučte se správnou techniku

Sváření je velmi podobné jako sváření plamenem — autogenem a tak vyžaduje zručnější svářeče a zkušenosti. Spočívá v tom, že hoří elektrický oblouk mezi wolframovou elektrodou a základním materiálem nebo svarovou lázní. Vzniklé teplo natavuje svarové hrany základního materiálu případně i přídavný materiál. Podobně jako při plamenovém svařování tak svářeč jednou rukou drží hořák a druhou rukou z boku přidává přídavný materiál.

Metodou se svařuje většinou dopředu, tedy před hořákem se pohybuje tyčka přídavného materiálu, ze kterého se tvoří svarový kov na okraji svarové lázně. Hořák je skloněn mírně dozadu v úhlu cca 10°–12° a tyčka drátu je skloněna proti hořáku pod úhlem 70° od svislé polohy.

Natavený přídavný materiál by se neměl při svařování dostat z oblasti plynové ochrany. Bude-li zoxidován, dojde k ukládání vměstků do svarové lázně a sníží se kvalita svaru. Z tohoto důvodu má svářečka funkci dofuk (Post Gas Time) — po vypnutí proudu ještě několik vteřin dofukuje plyn, který chrání tuhnoucí lázeň a wolframovou elektrodu.

4 Vyberte typ proudu — DC nebo AC/DC

Stejnosměrný svařovací proud — DC svářečka. Zapojení na přímou nebo nepřímou polaritu, použití pro ocel, nikl, měď, titan a jejich slitiny. Tepelná zátěž je nesymetricky rozdělena. Zhruba jedna třetina připadá na elektrodu a dvě třetiny pro natavení svarových ploch základního materiálu. Výhodou je, že wolframová elektroda není tak tepelně namáhaná a zároveň dochází k velkému průvaru. Při použití směsi ochranného plynu argonu s minimálně 75 % helia je možné svařovat i hliník. Vysoká tepelná vodivost hélia totiž výrazně napomáhá odstranění oxidů s vysokým bodem tavení. Svařování nízkolegovaných ocelí se používá spíše pro kořenové svary, u kterých je obecně požadována vysoká kvalita, nebo pro opracování přechodů svarů (někdy nazýváno tigováním) zhotovených jinými metodami sváření, třeba metodou MIG.

Střídavý svařovací proud — AC. Použití pro sváření hliníku, hořčíku a jejich slitin. Pro sváření hliníku je vhodné používat střídavý elektrický proud. Teplota tavení hliníku je 650 °C a na jeho povrchu se nachází kompaktní vrstva korundu, který má bod tavení nad 2000 °C, a rozdíl teplot tak brání natavení základního materiálu. Při použití střídavého proudu se ale vzájemně mění polarita na elektrodě a na svářeném materiálu. V okamžiku, kdy je na elektrodě kladný pól, pohybuje se po základním materiálu katodová skvrna v místech pokrytí oxidy. Tyto oblasti mají nižší emisní energii pro emise elektronů — po zasažení katodovou skvrnou se tak oxidy snadněji odpařují v kombinaci s mechanickým efektem dopadů iontů argonu o relativně vysoké hmotnosti. Tento efekt se často nazývá čisticím účinkem.

5 Zvažte produktivitu vs. kvalita svaru

Výkonnost TIG metody sváření je při porovnání s metodou MIG/MAG spíše nízká. TIG je metoda zaměřená primárně na kvalitu svaru, ne na produktivitu. Používá se tam, kde záleží na precizním provedení:

• Tlakové nádoby a potrubí — kde svar musí být vodotěsný a bez vad
• Potravinářské a chemické zařízení — nerezové výrobky s hladkým hygienickým svarem
• Tenké plechy hliníku — kde by MIG materiál propálil
• Kořenové svary v kombinaci s MIG/MAG — kvalitní spodní vrstva, MIG/MAG navrch
• Zakázková výroba a opravy — viditelné svary u zábradlí, nábytku, designových výrobků

Více o metodách sváření v našem článku sváření — svařování — vše o sváření.

6 Doplňte si vybavení a spotřební materiál

Nezapomeňte ke svářečce vybrat i odpovídající samostmívací svářečskou kuklu — pro TIG je vhodná kukla s nižším DIN stupněm a vyšší citlivostí na slabé oblouky (TIG má výrazně méně intenzivní záblesk než MMA nebo MIG/MAG). Mrkněte také na svářečky TIG ve výhodných setech, kde dostanete stroj, kuklu, hořák, redukční ventil a další příslušenství v jedné objednávce za zvýhodněnou cenu.

Nebo si vytvořte vlastní set svářečky přímo na míru a získejte výhodnou cenu svářečky-invertoru. Informace o metodě sváření TIG najdete u nás na blogu o sváření.