Multifunkční svářečky

Svářecí metody multifunkční svářečky

U všech svařovacích procesů je účelem spojit zpravidla dva až tři materiály kompaktním spojem – svarem – při působení z vnějšku dodávané energie, která překoná daný termodynamický stav látky. Dodávanou energií může být teplo ( elektrický oblouk, plamen, plasma ), plastická deformace ( tření, výbuch, kovářská činnost ) nebo radiace ( elektronové nebo iontové záření ). Při samotném svařování dochází k interakci mnoha vlivů, například difúze, deformace, rekrystalizace, precipitace, rozpouštění a vznik nových fází, jejichž existence a vývoj závisí na dané použité metodě. Po ukončení procesu svařování vzniká takový spoj, který nelze nedestruktivně rozebrat. To vše za předpokladu kvalitně provedeného svaru. Svařovací metody jsou označování podle ČSN EN 287-1 referenčními čísly ( 111, 135 a mnoho dalších )

Obloukové sváření obalenou elektrodu MMA - elektrika 

Ačkoliv je ruční obloukové svařování obalenou elektrodou - MMA ( používaná česká zkratka ROS nebo SOE ; metoda 111 podle ISO 4063 ) nejstarší metodou obloukového svařování, stále si drží nezanedbatelnou pozici v oblasti svařování zejména z důvodu své flexibility, možnosti svařování ve všech polohách, relativně snadné dostupnosti svařovacích zdrojů i přídavného materiálu.

V současné době je její nasazení omezováno z důvodu nízké výkonnosti a nutnosti velmi dobré manuální zručnosti svářeče. Za předpokladu zručného svářeče ale poskytuje metoda vynikající výsledky s ohledem na kvalitu svaru, zvláště v kontextu mechanických vlastností. Srovnatelným svarům se kvalitativně přibližuje snad jen metoda obloukové svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu.

Výraznou inovací principu této metody je obloukové svařování plněnou elektrodou bez ochranného plynu ( metoda 114 podle ISO 4063 ). Místo elektrody obalenou tavidlem se používá trubičkový drát naplněný tavidlem navinutý na cívce. Tavidlo i v tomto případě zajišťuje vznik ochranné atmosféry. Užití metody 114 není tak časté a používá se spíše pro svařování v polohách jako náhrada za svařování ROS, včetně svařování betonářské výztuže na stavbě.

Obloukové svařování tavícím se materiálem MIG / MAG - v ochranném inertním plynu ( MIG ) nebo aktivním plynu ( MAG ) 

Pod názvem obloukové svařování tavícím se materiálem v ochranné atmosféře plynu ( sváření MIG/MAG ) se skrývá několik metod založených na stejném principu při použití různých typů svařovacích drátů a ochranných plynů:

• plným drátem v inertním plynu ( v Česku užívaná zkratka MIG; metoda 131 podle ISO 4063),
• plným drátem v aktivním plynu ( v Česku užívaná zkratka MAG; metoda 135 podle ISO 4063),
• plněným drátem v aktivním plynu (metoda 132 podle ISO 4063),
• plněným drátem v inertním plynu (metoda 136 podle ISO 4063).

Tato metoda neklade vysoké nároky na zručnost svářeče díky automatickému podávání svařovacího drátu. Disponuje relativně značným výkonem odtavování ( svařování ) a je s nimi možné svařování ve všech polohách. Lze je použít jak v dílně, tak i na montáži při dosažení slušných podmínek pro svařování s zhruba srovnatelnou kvalitou svaru. Je dostupná široká paleta ochranných plynů i přídavných materiálů. Metody lze snadno mechanizovat a robotizovat. Všechny tyto vlastnosti vynášejí tyto metody na pomyslnou špičku používání v celosvětovém měřítku.

TIG / WIG - netavící se wolframovou elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu a přídavným svařovacím materiálem

Při svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu ( v Česku používaná zkratka TIG; metody skupiny 141 podle ISO 4063 ) = sváření metodou TIG  hoří elektrický oblouk mezi netavící se wolframovou elektrodou a základním materiálem nebo svarovou lázní. Jako ochranné plyny se většinou používají argon nebo hélium či jejich směsi. Netavící se elektroda se vyrábí buď z čistého wolframu nebo je legována oxidy dalších kovů.

Dominantním použitím této metody svařování je svařování hliníku, hořčíku a jejich slitin a korozivzdorných ocelí - nerezu, mědi, bronzů, mosazi, titanu, zirkonu, molybdenu a dalších kovů s vysokou afinitou ke kyslíku. Přídavný materiál se přidává ručně, podobně jako u svařování plamenem. Metodou lze provádět velmi kvalitní svary, ale klade vysoké nároky na zručnost svářeče. Výkon odtavení je velmi nízký a nemůže soupeřit s metodami svařování tavícími se elektrodami v ochranných atmosférách.

Nezapomeň k svářečce vybrat i odpovídající svářecí samostmívací kuklu a mrkni také na svářečky ve výhodných setech. Nebo si vytvoř vlastní set svářečky přímo na míru a získej výhodnou cenu svářečky - invertoru.