Proč nerez koroduje ( rezne ) ?

Proč nerez rezne ( koroduje ) ?

Z logiky slova to hlava nebere. Že jo. Možné to ale je a děje se to ✅. Mýtus je, že nerez nekoroduje. Koroduje! Jde o nekontrolovatelnou oxidaci. Za běžného působení atmosférického či vodního prostředí se s korozí setkat jen velmi vyjímečně. Například u zábradlí či příborů. Vlivem působení agresivního vnějšího prostředí a narušenou nerezí se s korozí již setkat velmi běžně.

Nerezová ocel je slitina několika kovů, kde důležitou roli hraje hlavně chrom ( Cr ), nikl a molybden. Na povrchu nerezi je takzvaná pasivní vrstva, která brání oxidaci a udržuje materiál stále stejný i po desítky let. Teprve při narušení pasivní vrstvy, začne docházet ke korozi. 

Nerezová ocel se vyrábí s obsahem chromu ( Cr ) 10 až 30 % obsahu.

Ani u nerezových ocelí s obsahem Cr ( chrom ) přes 10 % nelze korozi vyloučit. Dokonce austenitické oceli s obsahem Cr ( chrom ) přes 20 % a obsahem Ni přes 8 % mohou korodovat. Zejména se tak děje při špatné manipulaci či chybném opracování nebo při konstrukčních vadách.

Nerezové oceli reaguji, stejně jako všechny ostatní oceli, na kyslík a oxidační vrstvu. U běžné, černé, oceli však kyslík reaguje s přítomnými atomy oceli a tvoří porézní povrch, který pak tvoří základ pro korozi a spustí se proces neustále koroze, která vede k úplnému znehodnocení výrobku. 

U nerezové oceli reaguje kyslík s atomy chromu ( Cr ), které jsou v nerezové oceli přítomni. Atomy chromu a kyslíku vytvoří těsnou povrchovou vrstvu, která ale brání pokračování a rozvoji koroze. Tato vrstva se z důvodu neochoty reagovat s okolním prostředím označuje jako pasivní vrstva. Životnost této pasivní vrstvy závisí v první řadě na legovacích složkách oceli.

Pro vznik koroze u nerezavějících ocelí jsou dva důvody:

• Pasivní vrstva není přítomná
• Pasivní vrstva byla zničena

Nevytvoření pasivní vrstvy při sváření lze zabránit pouze vysokou mírou čistoty. Všechny svářené díly musí být naprosto čisté a odmaštěné. Ochranný plyn nesmí být kontaminován například CO₂. Čistota je základ všeho.

Zničení pasivní vrstvy může být způsobeno úběrem - broušením. Dále přítomností nebo naopak nepřítomností některých prvků. Mezi přítomné a negativní prvky, které můžou působit na nerez a započít korozi je například mořská voda a zvýšená koncentrace chlóru a chloridů. Naopak mezi nepřítomné prvky, které pak zvyšují náchylnost na korozi patří nedostatek kyslíku, který hraje klíčovou roli v antikorozních vlastnostech nerezu. Jednoduše kyslík je v tomto případě žádoucí.

Druhy korozí u nerezových ocelí:

• Úběrová - vznikne například působením kyselin či louhu na nerezovou ocel. 
• Důlková - vznikne když se prolomí pasivní vrstva. Způsobí to ionty chloridu, které v přítomnosti elektrolytu odebírají atomy chromu, 
• Mezikrystalová - vznikne, když působením tepla ( právě třeba svářením ) dojde k vysrážení karbidů chromu na hranicích zrn a v přítomnosti kyselého média roztoku. 
• Galvanická - vznikne, když jsou kovové materiály ve vzájemném kontaktu a potřísněny elektrolytem. Méně ušlechtilý materiál je napadán a přechází do roztoku.

Druhy nerezu - korozivzdorných ocelí

• Austenitická korozivzdorná ocel
• Martenzitická korozivzdorná ocel
• Feritická korozivzdorná ocel
• Austeniticko-feritická korozivzdorná ocel