Jak na správné svařování hliníku

Svářeč při svařování hliníku

Hliník patří mezi průmyslově nejvýznamnější kovy a jeho použití sahá od elektrotechniky až po letecký průmysl. Tento kov s chemickou značkou Al má svá specifika, která z něj činí tu nejlepší možnou volbu pro mnoho aplikací a patří celosvětově mezi nejvýznamnější materiály vůbec. Současně však jeho tato specifika znamenají i nutnost speciálního zacházení a využívání postupů šitých na míru a také volbou správné svářečky na hliník. Sváření mezi ne rozhodně patří, a i když svařování hliníku není tak časté jako u jiných kovů, vyplatí se základní principy znát.

Do obchodu a vybrat svářečku na hliník

Hliník

Hliník je lehký, stříbřitý kov s poměrně nízkou pevností a odolností proti mechanickému namáhání. Na druhou stranu se ale velmi dobře tvaruje a má velmi dobrou tepelnou i elektrickou vodivost (viz starší hliníkové vodiče). Stejně tak dobře odolává korozi, za což je zodpovědná rychlá tvorba pasivační vrstvy oxidu (Al2O3) na jeho povrchu. Právě tato vrstva ale také značně komplikuje jeho svařování.

Problémy při svařování hliníku

Svářeč při úpravě kovového materiálu

Hliník reaguje velmi ochotně s kyslíkem, což vede k rychlému vzniku zmíněné vrstvy oxidu hlinitého na jeho povrchu. Oxid hlinitý je ovšem na rozdíl od kovového hliníku nevodivý a navíc má výrazně vyšší teplotu tání (2250°C oproti 660°C). Oxid hlinitý navíc ochotně váže vodu, která je zdrojem vodíku. Ten potom vytváří při tuhnutí sváru porozity a zhoršuje tak jeho vlastnosti.

Svařování hliníku

Z výše uvedeného do jisté míry plyne i to, jak ke svařování hliníku přistupovat. Je především třeba dbát na inertní atmosféru, tj. využívat svářecí postupy jako TIG či MIG a ochranné plyny argon, či helium, případně jejich směsi s dusíkem apod. Velký význam má také pečlivé čištění svařovaných částí Čištění by mělo zahrnovat odstranění mechanických nečistot, odmaštění a také zbroušení, které odstraní oxid hliníku. To lze nahradit i použitím mořidel na bázi hydroxidu sodného, které vrstvu oxidu také odstraní. Při svařování elektrickým obloukem lze k odstranění oxidu využít také obrácení polarity. Vlastní svařování by potom mělo vždy následovat pokud možno hned po čištění.

Kromě klasických postupů jako je TIG a MIG, které poskytují kvalitní spoje a jejichž výhodou je mimo jiné i rychlost svařování, lze pro svařování hliníku využít i jiné více či méně tradiční postupy. Mezi ty patří např. svařování plamenem, třením, anebo svařování obalenou elektrodou. I v těchto případech je samozřejmě třeba dbát na dodržení těch správných podmínek pro svařování hliníku. To konkrétně znamená pečlivé vysušení elektrod kvůli potenciálním problémům s vodíkem při svařování obalenou elektrodou apod.